Informační systém Nové Hřebenovky

Popis tras Nové Hřebenovky

Nová Hřebenovka je koridor vedoucí napříč příhraničními horami Euroregionu Nisa. V rámci tohoto koridoru jsou vyznačeny 3 oddělné trasy, uzpůsobené pro pěší turistiku, cykloturistiku a v zimě i běh na lyžích. Každá z těchto je rozdělena na dvě varianty a to severní a jižní.

Proto, abyste si mohli vybrat optimální trasu pro vaši dovolenou, jsou jednotlivé trasy dále popsány.

Cyklistická trasa – severní

Severní trasa je svým profilem jednoznačně určena pro návštěvníky, kteří hledají spíše rekreační jízdu. Jediným náročným úsekem je oblast Krkonoš, kde cyklisté dosáhnou největší nadmořské výšky 1032 m.n.m. na Horních Mísečkách. Tento úsek je možné absolvovat také lanovkou. Celková délka celé severní trasy je 147,4 km. Pro absolvování severní trasy lze doporučit trekingové nebo horské kolo.

Na východě začíná trasa ve Špindlerově Mlýně, odkud strmě stoupá na Horní Mísečky. Zde se odděluje od lyžařské trasy a klesá směrem na jih. Zpátky do vrcholových partií se vrací podél Kozelského potoka až pod Dvoračky a pokračuje prakticky po vrstevnici na Ručičky. Z ručiček sjíždí po Krakonošově cestě do Harrachova, který obkružuje po současné cyklotrase. Dále sleduje trasa lesní cestu do Novosvětského průsmyku (přechod do Polska), Na Polské straně využívá trasa asfaltové komunikace vedoucí směrem na Orle, zde přechází znovu na českou stranu po novém turistickém přechodu. Na Jizerce se oddělují jednotlivé větvě cyklistické trasy.

Severní část pokračuje po zpevněných komunikacích v Jizerských horách směrem na Hřebínek (nejdříve po Jizerské silnici na Smědavu a pak celou cestu ve stopě lyžařské trasy). Společně jsou navrženy lyžařská i cyklistická cesta do Oldřichova v Hájích, cyklisté pak pojedou směrem na Mníšek a Novou Ves a Horní Vítkov. Odtud cesta pokračuje po silničkách na česko polském pomezí do Hrádku nad Nisou. Na německé území se dostanou cyklisté přes turistický přechod v Hartau, odkud dále pokračuje trasa přes Žitavu, kolem Olbersdorfského jezera a po cyklistických trasách údolím řeky Mandavy (Mandau) až do Grossschoenau a hraniční přechod v Dolním Podluží. Tato část trasy je totožná s Krakonošovou stezkou, která prochází v podhůří pohraničních hor. Obě stezky dále pokračují přes Jiřetín pod Jedlovou až do Rybniště.

Po tom, co se obě větvě setkají, zamíří přes Krásnou Lípu, Vlčí horu a Brníky na hraniční přechod Zadní Dubice. Cyklotrasa i pěší trasa končí shodně v německém městečku Hinterhermsdorf.

Cyklistická trasa – jižní

Jižní část cyklistické trasy je vedena relativně náročným terénem v oblasti Jizerských hor i Ještědského hřbetu a je určena pro sportovně zaměřené návštěvníky. Jistě ji nelze doporučit pro rodiny s menšími dětmi či sváteční cyklisty. Jižní trasa je určena pouze pro cyklisty na horských kolech a měří 170,1 km.

Jižní větev využívá stejný profil jako lyžařské trasa, která vede přes Protrženou přehradu a Mariánskohorské boudy do Albrechtic v Jizerských horách. Z důvodu ochrany přírody je cyklistická trasa „odkloněna“ přes Tanvald a Smržovku na Horní Černou studnici. Cyklisté budou pokračovat přes Vrkoslavice, Rádlo, Milíře a Jeřmanice až na Rašovku po vyznačené cyklostezce Mikroregionu Císařský kámen. Nejtěžším úsekem celé trasy je stoupání po Ještědském hřbetu na Černý vrch, odkud cesta pokračuje přes Výpřež do Křižanského sedla a Kryštofova údolí. Odtud je třeba znovu vystoupat až na rozcestí u Dubu republiky a podél zříceniny Roimundu dojet k Jitravskému sedlu. Cyklotrasa dále pokračuje po stejné stopě jako lyžařská trasa až pod Loupežnický vrch. Cyklisté budou dále směřovat přes Petrovice, podél chaty Na Šestce až do Heřmanic v Podještědí. Odtud cesta pomalu stoupá přes Mařenice, Dolní a Horní Světlou. Po příjezdu na Novou Huť, kde vzniká návštěvnické centrum, pokračuje trasa po existujících cyklotrasách do Rybniště.

Lyžařská trasa - severní

Lyžařská trasa začíná ve Špindlerově mlýně, stoupá po turistické značce na Horní Mísečky. Odtud pokračuje po hřebeni místní lyžařskou magistrálou přes Labskou louku, Voseckou boudu a dále po Janouškově cestě, až k hraničnímu přechodu v Novosvětském průsmyku. V Polsku jsou pro vedení využity místní kvalitní tréninkové trasy, po kterých se turista dostane k přechodu Jizerka – Orle na řece Jizeře. I lyžařská trasa se rozděluje na dvě části v osadě Jizerka.

Severní část navazuje na systém Jizerské magistrály. Vede nejprve Promenádní cestou, pak pokračuje Kasárenskou a Štolpišskou silnicí. Od kiosku na Hřebínku začíná cesta klesat do Oldřichova v Hájích, kde je prozatím ukončena technická úprava. Z Oldřichova do Albrechtic u Frýdlantu využívá lyžařská trasa lesních cest, dále na východ je cesta vedena ve společné stopě s cyklistickou až k Hrádku nad Nisou. Jej třeba říci, že úsek mezi Hrádkem nad Nisou a Oldřichovem v Hájích má díky nadmořské výšce jen málokdy dostatečnou sněhovou pokrývku. Proto v případě nedostatku sněhu doporučujeme přesun vlakem, či jinou veřejnou dopravou. Z Hrádku nad Nisou stoupá lyžařská trasa po modré značce, paralelně se státní hranicí, do hřebenových partií Lužických hor, kde se setkává pod Loupežnickým vrchem s jižní větví.

U Tobiášovy borovice pak již obě větvě společně zamíří na sever, kde budou v nově připravovaném hraničním přechodu překračovat státní hranici. Zde navazuje Nová Hřebenovka na již existující systém tras v Žitavských horách, které vedou kolem Hvozdu a Luže, k vrcholu nazvaný Ptačinec, kde se trasa vrací na české území.

Cesta bude dále vedena přes Stožecké sedlo, kolem Jedlové hory a po červené značce do Rybniště, kde končí

Lyžařská trasa - jižní

Lyžařské trasy byly navrženy s ohledem na již existující a upravované běžecké cesty a také byl brán zřetel na místní klimatické podmínky. Proto bylo rozhodnuto, že zimní část Nové Hřebenovky bude zkrácena o úsek Českého Švýcarska, které je díky své nadmořské výšce většinu let pro běh na lyžích nevhodné. Lyžařské trasy jsou proto vedeny pouze mezi Špindlerovým Mlýnem a Rybištěm. Celková délka severní trasy je 141,7 km. Problémem jižní trasy je relativně velké převýšení v oblasti Černostudničního a Ještědského hřebenu a také fakt, že převážná část trasy zatím strojově upravována. Jižní lyžařská trasa je proto v současnosti určena jako alternativní trasa pro ty, kteří mají rádi dobrodružnější způsob zimního cestování.

Lyžařská trasa začíná ve Špindlerově mlýně, stoupá po turistické značce na Horní Mísečky. Odtud pokračuje po hřebeni místní lyžařskou magistrálou přes Labskou louku, Voseckou boudu a dále po Janouškově cestě až k hraničnímu přechodu v Novosvětském průsmyku. V Polsku jsou pro vedení využity místní kvalitní tréninkové trasy, po kterých se turista dostane k přechodu Jizerka – Orle na řece Jizeře. I lyžařská trasa se rozděluje na dvě části v osadě Jizerka.

Jižní větev vede z osady Jizerka po Jezdecké cestě k Protržené přehradě a dále k Mariánskohorským boudám. Zde se stáčí na JV a pokračuje po zelené značce do Albrechtic v Jizerských horách. Odtud navazuje modrá značka, které provede turisty kolem vrcholu Špičák až do Dolní Smržovky. Zde končí v současnosti upravovaná část Nové Hřebenovky. Trasa dále stoupá na vrchol Muchov a odtud již pokračuje po Černostudničním hřebeni až do Dolní Černé studnice. Trasa dále sleduje modrou značku přes Vrkoslavice, Milíře, Jeřmanice až pod vrchol Javorníku. Z vrcholu Javorníku cesta pokračuje hřebenovými cestami, obkružuje však nejvyšší vrchol hřebenu. Dále trasa pokračuje po červené značce přes sedlo v Křižanech, kousek za ním odbočuje na lesní cestu vedoucí k Buku republiky. Odsud povedou lyžařovy stopy po modré značce, dokud nepřekročí silnici E 442 mezi Libercem a Jablonném v Podještědí. Lyžařská trasa pokračuje podél této komunikace k místu nazvaném na Větrníků, dále podél silnice do Dolní Suché a po lesní cestě do Horního sedla. Po červené značce se dostane až pod Loupežnický vrch.

Pěší trasa - severní

Pěší turistické trasy jsou naplánovány po atraktivních hřebenových partiích, což umožňuje krásné a daleké rozhledy do krajiny. Severní větev lze považovat za méně náročnou, díky menšímu převýšení a lze ji jednoznačně doporučit všem skupinám turistů. Délka severní pěší trasy Nové Hřebenovky je 150 km.

Na východě trasa začíná ve Špindlerově Mlýně a prochází velmi atraktivním územím Labského dolu, až k hřebenovým partiím Krkonoš. Zde dosahuje nejvyššího bodu, nedaleko vrcholu Violík na hranici s Polskem. Od nedaleké Vosecké boudy pak cesta pokračuje po vrstevnicové Janouškově cestě k hraničnímu přechodu v Novosvětském průsmyku, kde všechny trasy krátce přecházejí na Polskou stranu. Zpátky do Čech se vracejí hraničním přechodem Jizerka - Orle, který byl slavnostně otevřen 15.7.2005. V obci Jizerka se trasa dělí na dvě části.

Severní větev prochází nejprve hřebenovými partiemi Jizerských hor, nabízí tak krásné výhledy na celé pohoří (Ptačí kupy, Holubník) a také možnost seznámit se se zajímavými ekosystémy v Jizerských horách (rašeliniště, bukové porosty). Jakmile cesta opustí Jizerské hory, je vedena zemědělskou krajinou na česko-polském pomezí. Trasa prochází nedaleko hradu Grabštějn, významné kulturní památky, a pokračuje až do hraničního města Hrádku nad Nisou. Na turistickém přechodu v Hartau přechází trasa na německou stranu, kde se napojuje na Hornolužickou turistickou trasu. Nová Hřebenovka sleduje její stopu okolo městečka Oybin a Lückendorf (zde se připojuje jižní větev) až na vrchol Hvozd (Hochwald).

Pěší trasa dále pokračuje směrem k nejvyššímu vrcholu Luž (793 m.n.m), kde překračuje zpět na české území. Dále prochází přes Pěnkavčí vrch, kolem Jedlové hory po turistických značkách, přes Rybniště, Krásnou Lípu až do Brtníků. Odtud se trasa stáčí k jihu, prochází skalním městem Českosaského Švýcarska a končí v německém Hinterhermsdorfu.

Pěší trasa - jižní

Pěší turistické trasy jsou naplánovány po atraktivních hřebenových partiích, což umožňuje krásné a daleké rozhledy do krajiny. Severní větev lze považovat za více náročnou, což je dáno hlavně větším převýšením v oblasti Ještědského Hřebenu a Jizerský hor. Bez problémů ji však lze doporučit všem skupinám turistů, záleží však na vaší výkonnosti jak dlouhé úseky si naplánujete. Délka celé jižní pěší trasy Nové Hřebenovky je 152 km.

Na západě trasa začíná ve Špindlerově Mlýně a prochází velmi atraktivním územím Labského dolu, až k hřebenovým partiím Krkonoš. Zde dosahuje nejvyššího bodu, nedaleko vrcholu Violík na hranici s Polskem. Od nedaleké Vosecké boudy pak cesta pokračuje po vrstevnicové Janouškově cestě k hraničnímu přechodu v Novosvětském průsmyku, kde všechny trasy krátce přecházejí na Polskou stranu. Zpátky do Čech se vracejí hraničním přechodem Jizerka - Orle, který byl slavnostně otevřen 15.7.2005. V obci Jizerka se trasa dělí na dvě části.

Jižní část pěší trasy směřuje od osady Jizerka na jih kolem Soušské přehrady do údolí říčky Desné. Znovu začne stoupat na Černostudniční hřbet, z jehož solitérních skalisek je nádherný výhled na českou kotlinu i směrem na jižní svahy Jizerských hor. Nejkrásnější rozhledy do okolí nabízí kamenná rozhledna Černá studnice. Turisté pak budou pokračovat přes Vrkoslavice, Milíře a Jeřmanice až na vrchol Javorníku – začátek putování po Ještědsko-kozákovském hřbetě. Trasa na něm většinu času sleduje hřebenovou cestu a dobývá nejvyšší vrchol Ještěd s jeho architektonicky zajímavým televizním vysílačem. Z tohoto vrcholu se vine trasa po hlavním hřebeni až do jeho zániku v Jitravském sedle. Dále pokračuje přes Kozí hřbety, Vraní skály do Petrovic a Luckendorfu. Zde se spojuje se severní větví a dále pokračují obě trasy společně. Jižní trasa kvůli své blízkosti k urbanizovaným územím nabízí kromě zajímavých přírodních památek také množství kulturních atraktivit a zajímavostí.